pondělí 27. února 2012

Ostrov(y) bez lidí

Floating Gardens

by Anne Holtrop, Patric Blanc, Studio Noach

Spiral Island

by Richart "Rishi" Sowa



Habitat

by Tania Kovats





Varianty ostrovů:

Tento druh ostrovu byl použit při budování Kansai international airport, Palm islands v Dubaji a pod. (Doporučuji shlédnout dokument stanice Discovery Kansai International - letiště v moři)

 Varianta použitá v případě ostrovu pro hnízdění ptactva Habitat v Amterodamu betonová/kovová "vana" vynesená na pylonech

V současné době pracuji na sestavení databáze živočichů a rostlin, jejich nároků na životní prostor, podmínky pro rozmnožování, podmínky pro zimování, odolnost vůči částečnému zatopení vodou a podobně. Na následující pracovní týden mám domluveno několik konzultací, jejich výsledky budu prezentovat ve čtvrtek.













čtvrtek 23. února 2012

"Ostrov bez lidí"

ujasnění tématu.

Resumé

Na dnešní konzultaci s lidmi z katedry ekologie Univerzity Karlovy jsem se dozvěděl následující:
  1. Pražské ostrovy jsou natolik poznamenané lidským zásahem, že na nich žádný původní nebo jedinečný biotop není. Prý jsou doslova "vymetené". Sice se tam sem tam nějaký živočich vyskytne, ale není to předmětem jakkoliv zvýšeného ekologického zájmu
  2. Pražské ostrovy jsou brány jako neprůchozí enklávy se zvláštním režimem, nicméně vytvoření biotopu v pravém slova smyslu by znamenalo ostrov uplně odříznout nechat ho tak, jak si s ním příroda poradí. Tato situace v Praze neexistuje.
  3. Jediné co stojí za lehkou zmínku je biokoridor u Veslařského ostrova, ani ten ale není předmětem jakékoliv ochrany
  4. Za zajímavá území jsou povazované lokality Modřanské tůně nebo soutok Berounky a Vltavy (to už se ale netýká ostrovů)
  5. Nejpodstatnější biotopy v souvislosti s Vltavou jsou skalní výchozy, kde se zachovala spousta původních biotopů.



Co to pro mě tedy znamená:

 Snaha o zachování biotopů pražských ostrovů tedy postrádá hlubší smysl. Rozhodl jsem se tedy pro vytvoření expozice Vltavy v tom smyslu, jak v průběhu dějin Vltava geologicky a geomorfologicky utvářela současnou podobu pražské kotliny, popsat vltavské říční terasy, představit veřejnosti, jací živočichové se zde nacházeli v historii a kteří se zde nacházejí nyní. K tomuto účelu by bylo možné přidružit malé ekocentrum, které by Pražany vzdělávalo a ukazovalo jim, v jakém prostředí žijí. Na toto "ekocentrum" by navazovala stezka, která by procházela různými lokalitami jako např. zimoviště a hnízdiště ptáků, mělčiny na kterých se třou ryby a tak podobně + by byla možná varianta vytvoření oddělených území, na kterých by bylo možné sledovat, co by se stalo, kdyby člověk nechal přírodu napospas tj. vytváření biotopů atd. .

Při dnešní konzultaci jsem rovněž obdržel kontakt na lidi z oborů geologie, botaniky, a ornitologie. Požádal jsem je o podklady ke zmapování výše zmíněného a nyní jen čekám na jejich odpovědi.

pondělí 20. února 2012

2. část analýzy





Přidávám soupis charakteristických dřevin pro Vltavský vodní biokoridor. Další podklady přibudou ,doufám, po několikrát zmiňované středeční konzultaci. Momentálně pracuji na rešerši různých českých a světových ekocenter, přírodopisných muzeí, záchranných stanic živočichů, a jiných staveb a expozic sloužících pro podobné účely, ze kterých se snažím načerpat a pochopit principy a systém fungování, dispozice, příklady prezentací, druhy expozic a tak podobně.

sobota 18. února 2012

1. část analýzy






První část analýzy zaměřená na vyskytující se vodní ptactvo a vybrané druhy vodních živočichů. Momentálně zpracovávám vegetaci. Na středu mám domluvenou konzultaci s hydrobiologem z UK. Poté upřesním získané informace ohledně specifik jednotlivých ostrovů (jestli tedy jsou vlastně něčím významné a odlišné jeden od druhého). Výsledek odprezentuji ve čtvrtek.
Jen se skutečně obávám, že nepůjde o nic mimořádně atraktivního. Zároveň bych nerad, aby moje práce zklouzla k pouhému zkoumání a analýze.

čtvrtek 16. února 2012

Biotop

rozpracování tématu, domluvena konzultace s RNDr. Martinem Černým, Ph.D z katedry hydrobiologie Univerzity Karlovy

Začínáme

Cílem by bylo vytvoření sportoviště, které by podpořilo možnou kandidaturu města Prahy na pořadatelství Olympijských her. Metropole se chtěla o Olympiádu ucházet v roce 2016, později připadlo jako výhodnější kandidovat až v roce 2020. Ani jedna z možností se nerealizovala vzhledem k obavám z ekonomické recese. Největším problémem olympijských sportovišt je to, že po ukončení her jsou ve velké míře ekonomicky "neuživitelné". Jsou využívána jen v rámci speciálních akcí a jejich provoz je extrémně nákladný. Mým cílem by bylo vytvořit takové sportoviště, které by bylo využitelné jak pro konání her, tak i po jejich zkončení. Mělo by být využitelné pro širokou veřejnost a mělo by se dokázat této veřejnosti přizpůsobit a efektivně využívat jak potenciálu řeky tak i potenciálu ostrova.





V průběhu staletí se na izolovaných ostrovech, v biotopech oddělených od pevniny, vytvářely různorodé formy života. Jednou z možností by bylo pokusit se přenést takovýto biotop do podmínek vytvořených ve středoevropském klimatu řeky Vltavy. Vytvořením expozice by se centrum obohatilo o funkci vzdělávací i vědeckou, jelikož by v takovém to prostředí bylo možné zkoumat vzájemné vazby organismů v exkluzivním biotopu, který by se biologům, botanikům, zoologů a podobným vědcům nabízel přímo v Praze. Byl by součástí expozice trojské zoologické zahrady a návštěvníkům by poskytoval nevšední zážitek v podobě uceleného biotopu tak, jak opravdu existuje někde ve světě.

Třetí námět je spojen se smrtí a rituály následujícími bezprostředně po ní. Smrt je vlastně považována za pomyslnou cestu na "druhý břeh". Bývá to takto často zobrazováno i v mytologiích. Proto mě napadlo využít prostoru ostrova jako hřbitova. Oddělení od veškerého dění, ruchu, symbolika klidu a věčného pokoje. V minulosti se nezřídka zesnulí posílali po vodě...
V tomto případě by se vzhledem k riziku povodní musela zvolit nějaká co nejhumánnější varianta aby nemohlo dojít ke zneuctění pozůstatků...



středa 15. února 2012

Zadání pro letní semestr

Současná města hledají nové rozvojové plochy. Jednou z rezerv města Prahy je řeka Vltava. Je však nutné mít na paměti, že Vltava je veřejným prostorem, a ne parcelou k trvalému zastavění.

Řeka Vltava je neodmyslitelnou součástí Prahy. Množství ostrovů v pražské části Vltavy vytvářelo „práh“, přes který vedly důležité obchodní cesty. Tvar a počet těchto ostrovů se v minulosti měnil. Měnilo se také jejich využití. Vznikaly ostrovy nové a staré zanikaly. Mnoho z nich zůstalo bezejmenných, zmizelých a zapomenutých. Potenciál pražských ostrovů je ale stále nevyužitý. Každý ze studentů na základě analýz prověří své vlastní řešení. Ostrovy lze revitalizovat, oddělovat, vytvářet nové. Navrhnout lze park, koupaliště, tržnici, školu, klášter, celou čtvrť …