Vizualizace

hlavní vizualizace

řezopohled

malý čtverec

Malé čtverce

Čtverec 450x450_výkresy;pohled

Čtverec 450x450_situace

Čtverec 450x450_zákres

Čtverec 450x450_schéma utváření ostrova

Čtverec 450x450_řezoperspektiva interiér

Čtverec 900x900_varianta 1

Čtverec 900x900_varianta 2

Potřebuji poradit, který ze dvou čtverců 900x900 je vhodnější použít. Hlavní perspektivu a řezopohled kompletně předělávám včetně zákresových fotek, které byly nevhodně zvolené a neseděla mi pak perspektiva při umisťování objektu.

řezoperspektiva

První řezoperspektivě ještě chybí dokončit ostrov, jen váhám, která je vhodnější. Vzhledem k tomu, že tématem jsou ostrovy, volil bych tu první variantu. Co vy na to? Druhou bych pak použil na ten menší čtverec nebo mám ještě rozpracovaný jeden další pohled.

Čtverce

Situace (450x450)

Půdorysy, řezy, pohled (450x450)

Zákres (900x900)

Řezopohled doplním v průběhu čtvrtka, jeden čtverec bude vizualizace interiéru a poslední bude schéma ostrova. Doplním co nejdříve to půjde.

Stav k 5.4.2012

Návrh ornitologické pozorovací stanice:
Stanice umožňuje dlouhodobější ubytovací kapacitu a prostor pro práci. Má svého správce, který má na starost její pronajímání. Poplatek za ubytování se liší v závislosti na délce pobytu a také podle toho, je-li osoba členem České společnosti ornitologické.

Návrh ostrova:
Využívám současný stav ostrova, který je v současné době osídlen kolonií racků a pokouším se ho vhodně a přirozeně rozšířit na základě fraktálu, který se v přírodě vyskytuje. Růst ostrova bude postupný v několika etapách v řádu několika let a bude součástí prováděných výzkumů.

Zákresy tvaru ostrova. (Zobrazené tvary jsou pouze přibližné, ostrov nikdy nebude mít tvar elipsy, pouze se k tomuto tvaru bude přibližovat)

Pondělní konzultace

Podklady k pondělní konzultaci:

Další postup: 

• hledání obdobných přírodních útvarů
• ověřit veškeré možnosti vzniku ostrova a vybrat tu nejoptimálnější
• sestavit harmonogram s rozpisem vývoje ekosystému na ostrově - jednotlivé etapy
• ověřit, jak ostrov ovlivní proudění vody a vytváření nánosů

Za tímto účelem domlouvám několik konzultací a budu se snažit mít do čtvrtka jasno o tom, co je nejvhodnější a nejefektivnější pro moji variantu.

potravní řetězec

Odvození tvaru segmentů vycházející z velikostí a tvaru živočišných a rostlinných buněk

materiálové varianty, podoba, transport, osazení

Skladebné jednotky ostrova

Po čtvrteční konzultaci:
zjistit možnosti složení ostrova z jednotlivých unifikovaných segmentů
zjistit potřebnou velikost ostrova pro Prahu
jeden větší, nebo více ostrovů v Praze...
navrhnout pozorovací stanoviště na břehu

Zjistil jsem si reference ohledně projektu na kterém se podílela Fakulta stavební ČVUT společně s Českomoravským cementem: 

Touto formou bych se rád inspiroval. Ostrovy by nebyly plovoucí ale pevně ukotvené ke dnu. Měly by podobu studní, které by se osadily do dna a vyplnily. Volil bych různé velikosti studní pro vegetaci a pro hnízda. 

Mám domluvenou další konzultaci s panem Musilem a pokouším se získat informace o stavbách umělých hnízdišť na řece Moravě přímo od místních ornitologů.

Ps. grafické zpracování dodám (doufám) během zítřka.

Databáze druhů

Po páteční konzultaci jsem se dozvěděl, že původním biotopem na pražských ostrovech byly v minulosti lužní lesy. Sehnal jsem si tedy druhový soupis a sestavil jsem databázi druhů, ve které jsem zohlednil nároky na stanoviště a půdu.
Dále jsem sestavil databázi živočišných druhů podle způsobu a nároků na hnízdění. Zítra mi pan Musil mé dosavadní poznatky doufám doplní.
Začínám mít jasnou představu o výsledném tvaru ostrova. Ten by měl být takový, aby délka jeho břehů byla větší než jeho povrch tzn. že ostrov bude více méně podlouhlý.
Zítra večer pověsím na blog poznatky a doplnění z konzultací u pana Musila a u pana Boučka na povodí. Zároveň doplním tvar ostrova, situaci a přibližné rozvržení rostlinných druhů.

Ostrovy bez lidí

Rozhodl jsem se pro vytvoření dvou ostrovů. Jeden větší umístěný u Císařského ostrova na již vzniklém základu v podobě říčního nánosu. Druhý ostrov v centru, vedle střeleckého ostrova. Tento ostrov by měl přitáhnout pozornost procházejících. Měl by funkci prezentační a informační - tabule s popisem. (Případně by nad ostrovem mohla vést vyhlídková plošina?)

Ostrov by měl charakter jakéhosi puzzle. Každý dílek by představoval požadavky a nároky jednotlivého žijícího druhu. Sestavením takovýchto dílků k sobě by vznil celek, který by poskytoval ideální podmínky pro  život většímu množství druhů (živočišných i rostlinných) Pokusím se vytvořit univerzální skript, který by na základě databáze druhů, jejich nároků a počtu jedinců sestavoval velikost a tvar ostrova - možnost využití i v jiných lokalitách a podmínkách ( jen by se měnila vstupní databáze druhů)

Takto by mohl ostrov v centru Prahy vypadat.



Zítra ( v pátek 2.3.) mám domluvené dvě konzultace - s zoologem a s botanikem. Do pondělí bych měl být na základě získaných informací schopen sestavit kompletní databázi druhů a postupně začít tvořit tvar a velikost ostrovů. Ještě hodlám na konzultacích prodiskutovat umístění ostrovů, jejich velikost a podobně.

Ostrov(y) bez lidí

Floating Gardens

by Anne Holtrop, Patric Blanc, Studio Noach

Spiral Island

by Richart "Rishi" Sowa

 

Habitat

by Tania Kovats

Varianty ostrovů:

Tento druh ostrovu byl použit při budování Kansai international airport, Palm islands v Dubaji a pod. (Doporučuji shlédnout dokument stanice Discovery Kansai International - letiště v moři)

 

 Varianta použitá v případě ostrovu pro hnízdění ptactva Habitat v Amterodamu betonová/kovová "vana" vynesená na pylonech

V současné době pracuji na sestavení databáze živočichů a rostlin, jejich nároků na životní prostor, podmínky pro rozmnožování, podmínky pro zimování, odolnost vůči částečnému zatopení vodou a podobně. Na následující pracovní týden mám domluveno několik konzultací, jejich výsledky budu prezentovat ve čtvrtek.

"Ostrov bez lidí"

ujasnění tématu.

Resumé

Na dnešní konzultaci s lidmi z katedry ekologie Univerzity Karlovy jsem se dozvěděl následující:

1. Pražské ostrovy jsou natolik poznamenané lidským zásahem, že na nich žádný původní nebo jedinečný biotop není. Prý jsou doslova "vymetené". Sice se tam sem tam nějaký živočich vyskytne, ale není to předmětem jakkoliv zvýšeného ekologického zájmu
2. Pražské ostrovy jsou brány jako neprůchozí enklávy se zvláštním režimem, nicméně vytvoření biotopu v pravém slova smyslu by znamenalo ostrov uplně odříznout nechat ho tak, jak si s ním příroda poradí. Tato situace v Praze neexistuje.
3. Jediné co stojí za lehkou zmínku je biokoridor u Veslařského ostrova, ani ten ale není předmětem jakékoliv ochrany
4. Za zajímavá území jsou povazované lokality Modřanské tůně nebo soutok Berounky a Vltavy (to už se ale netýká ostrovů)
5. Nejpodstatnější biotopy v souvislosti s Vltavou jsou skalní výchozy, kde se zachovala spousta původních biotopů.

Co to pro mě tedy znamená:

 Snaha o zachování biotopů pražských ostrovů tedy postrádá hlubší smysl. Rozhodl jsem se tedy pro vytvoření expozice Vltavy v tom smyslu, jak v průběhu dějin Vltava geologicky a geomorfologicky utvářela současnou podobu pražské kotliny, popsat vltavské říční terasy, představit veřejnosti, jací živočichové se zde nacházeli v historii a kteří se zde nacházejí nyní. K tomuto účelu by bylo možné přidružit malé ekocentrum, které by Pražany vzdělávalo a ukazovalo jim, v jakém prostředí žijí. Na toto "ekocentrum" by navazovala stezka, která by procházela různými lokalitami jako např. zimoviště a hnízdiště ptáků, mělčiny na kterých se třou ryby a tak podobně + by byla možná varianta vytvoření oddělených území, na kterých by bylo možné sledovat, co by se stalo, kdyby člověk nechal přírodu napospas tj. vytváření biotopů atd. .

Při dnešní konzultaci jsem rovněž obdržel kontakt na lidi z oborů geologie, botaniky, a ornitologie. Požádal jsem je o podklady ke zmapování výše zmíněného a nyní jen čekám na jejich odpovědi.

2. část analýzy

Přidávám soupis charakteristických dřevin pro Vltavský vodní biokoridor. Další podklady přibudou ,doufám, po několikrát zmiňované středeční konzultaci. Momentálně pracuji na rešerši různých českých a světových ekocenter, přírodopisných muzeí, záchranných stanic živočichů, a jiných staveb a expozic sloužících pro podobné účely, ze kterých se snažím načerpat a pochopit principy a systém fungování, dispozice, příklady prezentací, druhy expozic a tak podobně.

1. část analýzy

První část analýzy zaměřená na vyskytující se vodní ptactvo a vybrané druhy vodních živočichů. Momentálně zpracovávám vegetaci. Na středu mám domluvenou konzultaci s hydrobiologem z UK. Poté upřesním získané informace ohledně specifik jednotlivých ostrovů (jestli tedy jsou vlastně něčím významné a odlišné jeden od druhého). Výsledek odprezentuji ve čtvrtek.
Jen se skutečně obávám, že nepůjde o nic mimořádně atraktivního. Zároveň bych nerad, aby moje práce zklouzla k pouhému zkoumání a analýze.

Biotop

rozpracování tématu, domluvena konzultace s RNDr. Martinem Černým, Ph.D z katedry hydrobiologie Univerzity Karlovy

Začínáme

Cílem by bylo vytvoření sportoviště, které by podpořilo možnou kandidaturu města Prahy na pořadatelství Olympijských her. Metropole se chtěla o Olympiádu ucházet v roce 2016, později připadlo jako výhodnější kandidovat až v roce 2020. Ani jedna z možností se nerealizovala vzhledem k obavám z ekonomické recese. Největším problémem olympijských sportovišt je to, že po ukončení her jsou ve velké míře ekonomicky "neuživitelné". Jsou využívána jen v rámci speciálních akcí a jejich provoz je extrémně nákladný. Mým cílem by bylo vytvořit takové sportoviště, které by bylo využitelné jak pro konání her, tak i po jejich zkončení. Mělo by být využitelné pro širokou veřejnost a mělo by se dokázat této veřejnosti přizpůsobit a efektivně využívat jak potenciálu řeky tak i potenciálu ostrova.

V průběhu staletí se na izolovaných ostrovech, v biotopech oddělených od pevniny, vytvářely různorodé formy života. Jednou z možností by bylo pokusit se přenést takovýto biotop do podmínek vytvořených ve středoevropském klimatu řeky Vltavy. Vytvořením expozice by se centrum obohatilo o funkci vzdělávací i vědeckou, jelikož by v takovém to prostředí bylo možné zkoumat vzájemné vazby organismů v exkluzivním biotopu, který by se biologům, botanikům, zoologů a podobným vědcům nabízel přímo v Praze. Byl by součástí expozice trojské zoologické zahrady a návštěvníkům by poskytoval nevšední zážitek v podobě uceleného biotopu tak, jak opravdu existuje někde ve světě.

Třetí námět je spojen se smrtí a rituály následujícími bezprostředně po ní. Smrt je vlastně považována za pomyslnou cestu na "druhý břeh". Bývá to takto často zobrazováno i v mytologiích. Proto mě napadlo využít prostoru ostrova jako hřbitova. Oddělení od veškerého dění, ruchu, symbolika klidu a věčného pokoje. V minulosti se nezřídka zesnulí posílali po vodě...
V tomto případě by se vzhledem k riziku povodní musela zvolit nějaká co nejhumánnější varianta aby nemohlo dojít ke zneuctění pozůstatků...

Zadání pro letní semestr

Současná města hledají nové rozvojové plochy. Jednou z rezerv města Prahy je řeka Vltava. Je však nutné mít na paměti, že Vltava je veřejným prostorem, a ne parcelou k trvalému zastavění.

Řeka Vltava je neodmyslitelnou součástí Prahy. Množství ostrovů v pražské části Vltavy vytvářelo „práh“, přes který vedly důležité obchodní cesty. Tvar a počet těchto ostrovů se v minulosti měnil. Měnilo se také jejich využití. Vznikaly ostrovy nové a staré zanikaly. Mnoho z nich zůstalo bezejmenných, zmizelých a zapomenutých. Potenciál pražských ostrovů je ale stále nevyužitý. Každý ze studentů na základě analýz prověří své vlastní řešení. Ostrovy lze revitalizovat, oddělovat, vytvářet nové. Navrhnout lze park, koupaliště, tržnici, školu, klášter, celou čtvrť …